První červencový týden. . . . tak na ten se moje panička těšila už půl roku...já jsem nevěděla co mě čeká, takže jsem se nechala překvapit. A že to bylo překvápko .
V sobotu 3.7. ráno jsme v Přerově na nádraží naložily Danu a Dika / pro ty co nevědí - Diko je klučina z vrhu D ze Stoupovy chaloupky a Danka je jeho panička..../ a vyrazili jsme naším oranžovým minivozítkem směr jižní Čechy - Koloveč. Cesta byla dlouhá, ale stála za to. Odpoledne jsme přijeli do kempu Zelený háj a řeknu vám. . . to je ráj pro jezevčíky . . . taky nás tam bylo nakonec 55,5 špagetek. . .ta půlka je štěně. . .místy to byl docela mazec, sem tam se strhla bitka o nějakou sličnou jezevčici, ale vesměs jsme se potulovali po kempu na volno a kamarádili se navzájem.
Někteří účastníci tábora dojeli už v pátek večer, protože v sobotu ráno absolvovali zkoušky vloh. Ty jsme my tentokrát vynechaly.
Ubytovali jsme se v perfektních chatečkách a okoukli jsme okolí kempu. Moooc se nám tam líbilo

Tak tohle je naše minivozítko a naše minichatičky. . . pro minijezevčíky super:-)

Hned jsem si zabrala strategické místo. . .to se mi to spinkalo s paničkou


V sobotu večer byla první společná večeře , představili jsme se navzájem, protože jsme byli ze všech koutů republiky , byli nám představeni výcvikáři a výcvikářky a nastíněn programu na celý týden. Ostatně byl to výcvikový tábor, takže nás čekala tak trochu " makačka" . Moje panička si po loňské zkušenosti s mojí kamarádkou Jessie chtěla ušetřit nervíky a tak jsme nějaké poslušnostní disciplíny na barvářské zkoušky jako vodění na řemeni nebo odložení trošku nacvičily dopředu, prý aby to pro mě nebyl takový šok. . . nevím jaký šok, chodit na řemeni umím, ne? a odložení??. . . když jsem ve své malé makovičce pochopila, že si pro mě panička vždycky přijde, tak jsem si u stromu při odložení sem tam i schrupla.
V neděli jsme byli rozděleni do tří skupin a proběhly první práce na pobarvené stopě, nácvik poslušnostních disciplín, nácvik nahánění / no řeknu vám, to mi moc nešlo. . . / a první krůčky na umělé noře.
Musím uznat, že velkým a příjemným překvapením pro všechny . . včetně své paničky Danky byl malý 9 měsíční Diko. ten makal jak šroubek jak na stopě, tak v houštině, tak na noře a štěkal a štěkal a štěkal. . . něco říkala moje panička, že prý celá mamka Capka pracovně a taťka Ciko vzhledově. . .no nevím, ještě tomu nerozumím, ale fešák je a štěkat umí:-)). Tak si to přeberte

Dikova panička Danka se mnou a mým parťákem Dikem

Diko na konci barvy. . . a za odměnu kámoš králík. . .a štěkáme

Diko byl pilný student. . .

. . .ale místy to studium flákal



Já, Boženka - Nadinka Anamsunamoňáková jsem usoudila, že nora mě zatím bavit nebude a vrhla jsem se s paničkou do výcviku na barvářské zkoušky. Musím zkonstatovat, že nás to obě bavilo, jen to nahánění. . . to musíme ještě dopilovat .
Celý týden jsme pilně cvičily, Diko s Dankou nám úspěšně sekundovali / Diko je ještě mladý a tak zkoušky na konci tábora skládat nemohl, ale určitě se neztratil a všem ukáže příští rok


Nevěnovali jsme se jen výcviku, ve chvílích volna jsem si udělali i nějaké výlety do překrásného okolí.
Foto je z návštěvy Americké zahrady, kde byla spousta exotických stromů a dřevin

   . . a pro jezevčíky to byl ráj
   . . .a paničky se pokochaly



Po večerech jsme seděli u táboráku, opékali buřtíky a povídali. O loveckých zkouškách, o mysliveckých zvycích a kynologii vůbec. A že bylo koho poslouchat. . . . a od koho se učit.
V pátek nastal den D pro mě a moji paničku. Ráno v 7.00 jsme spolu s ostatními nastoupili k barvářským zkouškám. Bylo hlášené horké počasí, takže jsme si přivstali, abychom se vyhnuli velkým vedrům okolo poledne a dobře jsme udělali, neb kolem 12 hodiny polední už byla rtuť teploměru nad třicítkou . . . panička dbala na to, abych si den před zkouškou řádně odpočinula, šetřila mě kudy mohla. . .načerpala jsem síly a v pátek jsem zkoušky složila s 84 body ve II. ceně a byla jsem paničkou pochválena. A páneček vtelefonu taky juchal .No uznejte , na roční jezevčici docela slušný výkon, ne? A moje známky?
Vodění na řemeni 4, odložení 3, práce na pobarvené stopě 3, následování 3, nahánění 1. No řeknu vám, byla jsem z toho celá upachtěná, panička mi pořád říkala, že jsem šikovná , tak jsem se tetelila radostí a koukala jsem , aby mi z toho káplo něco dobrého k snědku . Po obědě bylo slavnostní vyhlášení, dostala jsem diplom a nějaké pamlsky .


Sbor rozhodčích na pátečních barvářských zkouškách

A tady jsme my, účastníci pátečních barvářských zkoušek. . já s paničkou na konci řady

Diko a jeho vrchní výcvikářka Zdeňka. . . hlavně Zdeni ,nezapomeň dojet i příští rok, Dikovi by bylo smutno

A to je naše skvělá čtverka - já s Dikem a naše " vůdkyně"

A tady jsme já se svou paničkou. . .zasloužený odpočinek

Panička mi půjčila i svůj myslivecký klobouk. .



Tábor pokračoval v sobotu barvářskými zkouškami pro další účastníky tábora a v neděli zkouškami nováčků na umělé noře.Tam se třeba dopracujeme příští rok. . no Diko určitě
Prožili jsme báječný týden mezi partou jezevčíkářských nadšenců. Obrovské díky patří zejména hlavní organizátorce a duši tábora - Daně Hájkové a její partě výcvikářů / Pepa a holky /, panu Procházkovi a panu Boudovi. . . a taky samozřejmě všem, kteří se o nás v kempu Zelený háj starali - zejména stravování bylo na jedničku !
Dano, ještě jednou díky a těšíme se na další ročníky výcvikového tábora. . . a propo chatku už má panička prý zamluvenou a na výcvik se může těšit naše nejmladší členka smečky - Pepina


Závěrečné foto všech účastníků tábora
. . .ale že nás bylo - jezevčíků 55,5

Všechny vás zdraví unavená ale šťastná jezevčice Boženka /Nadinka



Tak pa,už jsem vám vyštěkala všechno, co jsem zažila, za rok sdělí snad své zážitky naše Pepina
Spoustu dalších fotek najdete na http://www.taborjezevciku.cz/